|
|
|
|
|
|
Historie Přelouče a významné památky
Přelouči a jejímu okolí se takřka nevyhnula jediná historická událost, přestože se nestala během své existence významným kulturním ani společenským střediskem. Nenachází se zde žádné významné stavební památky, ale pozoruhodné je, že téměř v každé obci na Přeloučsku stávala tvrz. Některé obce zanikly, jakož i zemanské rody v nich sídlící. Přesto o nich existují písemné zprávy.
Název Přelouč je odvozen od místa, kudy se chodilo přes louky. Původní název obce zněl Přelučie. Vlastní osada vznikla na severní straně dnešního města, v místě zvaném Na dole, patrně v 10. století za panování rodu Slavníkovců. První historická zmínka je z roku 1086, kdy král Vratislav daroval vesnici Přelouč i s chmelnicí benediktinskému klášteru v Opatovic
ích nad Labem. S osudem kláštera v Opatovicích nad Labem je Přelouč a část jejího okolí spojena po dobu 300 let. Na žádost opata Částky (který stál v čele kláštera v letech 1261 – 1291) povyšuje král Přemysl Otakar II. 8. 9. 1261 Přelouč na městečko a uděluje mu právo magdeburské a hrdelní.Ve 13. století jsou ve městě zřízeny lázně.
Obyvatelé Přelouče se po roce 1415 hlásí k husitské víře za což je stihl krutý trest. Roku 1421 městečko přepadl a vyplenil Jan Městský z Opočna a 125 obyvatel i s jejich kněz
em odvlekl do Kutné Hory, kde je nechal svrhnout do šachet.Diviš Bořek z Miletínka přijal Přelouč a některé vsi v okolí od krále Zikmunda roku 1437 do svého vlastnictví za služby, které mu prokázal. Po smrti Jetřicha z Miletínka přechází Přelouč do vlastnictví Jiřího z Poděbrad. majitelem Přelouče a okolí se roku 1491 stal Vilém z Pernštejna. Přelouč ale od roku 1473 měl v zástavě Štěpán Anděl z Ronovce, který nechal okolo roku 1500 postavit přes Labe most. Vilém z Pernštejna postupem času vyplatil všech
ny zastavené statky a tím vytvořil veliké pardubické panství. Na svém panství a i v okolí Přelouče budoval četné rybníky a nechal zbudovat unikátní dílo “Opatovický kanál”. Opatovický kanál sice vlastním městem neprochází, ale pěšky je to necelou půlhodinu na sever od města.Opatovický kanál byl vybudován v letech 1498 – 1514. Vede od splavu v Opatovicích k Čeperce, Ždánicům, Bohdanči, Neratovu, Přelovicům a Výrovu. U Semína teče původně dřevěným korytem přes potok Muldu (Sopřečský potok) a “V Hrdle” vtéká do Labe. Šířka kanálu se pohybuje od 3 do 8 metrů a hloubka od 1 do 2 metrů.
Za Vojtěcha z Pernštejna se stala Přelouč poměrně bohatým městečkem, protože nemusela některé platy odvádět na zámek v Pardubicích. Jaroslav z Pernštejna zadlužil celé panství až byl nucen je prodat králi Ferdinandovi I. Ten je koupil 11. 3. 1560 pro svého syna Maxmiliána. Tak se Přelouč dostala do držení Habsburského rodu. Po zvolení Maxmiliána českým králem se stává Přelouč královským komorním městem. Císař Rudolf II. potvrdil
Přelouči všechna privilegia a v roce 1580 povýšil Přelouč na město.Dne 29. února 1588 a zhruba o dva roky později byl zaznamenán v Přelouči neobvyklý jev – zemětřesení.
Do dějin města se tragickým způsobem zapsaly události roku 1620. Do té doby poměrně bohaté město začalo ve vřavě 30 leté války velmi chudnout. Přeloučí táhly oddíly polských kozáků vedených hejtmany Strojanovským a Domanovským, houfy Uhrů, vojáci Albrechta z Valdštejna, armáda švédského generála Bannéra.
Jako v jiných městech, nastala i v Přelouči tvrdá rekatolizace obyvatelstva.
Přelouč během 17. století trpěla nejen všemi možnými armádami, ale i požárem a morem, kterému padlo za oběť asi 50 občanů města.
Od poloviny 17. století byla ve městě trvale usídlena vojenská posádka.
V červnu 1738 zde kázal a před odpadlíky z katolické víry varoval jezuita páter Antonín Koniáš, který nechal před kostelem svatého Jakuba Staršího (dnešní Masarykovo náměstí) pálit kacířské knihy.
Ani 18. století nepřineslo Přelouči a jejím obyvatelům nic dobrého. Po porážce u Kolína v roce 1757 pobýval jeden z oddílů Prusů v Přelouči, kde je navštívil král Bedřich II. Oddíly vojáků sem zatáhly různé nemoci, především úplavici. I ta si vyžádala svoji daň.
V roce 1775 se i zdejší sedláci zúčastnili selských bouří, které skončili jejich porážkou v bitvě u Chlumce nad Cidlinou. Selské bouře urychlily zrušení nevolnictví císařem Josefem II. v roce 1781.
V srpnu 1844 začíná vyměřování a výstavba železniční tratě Bohumín – Praha. Při výstavbě této tratě se našlo mnoho památek na dávné obyvatele Přelouče. Po nově otevřené trati projížděl a v Přelouči se na krátkou chvíli zastavil známý rakouský politik kníže V. L. Metternich.
Do života města rušivě zasáhla i prusko-rakouská válka v roce 1866. Nejdříve Sasové a potom Prusové obsadili město a žili na úkor obyvatel.
Ke konci století žije Přelouč bohatým kulturním životem díky lidem jako je Jan Dítě, Ladislav Quis a jiným místním vlastencům.
První světová válka 1914 – 1918 si vyžádala svou daň i v Přelouči. Na bojištích Evropy padlo 44 místních mužů. Vznik samostatného státu 28. 10. 1918 přivítalo na náměstí s velkým nadšením shromáždění obyvatel, ke kterým promluvil starosta města Jan Vincenc Diviš.
Znak města
Rošt symbolizuje příslušnost města k Opatovickému klášteru , zasvěcenému sv.Vavřinci. Ten se pro svoji násilnou smrt roku 258 n.l. na všech vyobrazeních objevuje s tímto roštem.
Významné památky města Přelouče
Kostel navštívení Panny Marie
Kostel navštívení Panny Marie tvoří dominantu městského hřbitova. Dvouvěžová sakrální stavba postavena v letech 1682 – 1684. V roce 1776 postaveny proti vchodu do kostela ambity. Kostel je vyzdoben malbami od J. Kramolína z let 1781 – 1782. V roce 1881 byly nízké střechy věží jehlanovitého tvaru nahrazeny cibulovitými báněmi.
Objekt běžně nepřístupný veřejnosti.
Kostel sv. Jakuba staršího
Farní kostel sv. Jakuba staršího – nejstarší historická stavební památka ve městě. Byl postaven v gotickém slohu ve 2. polovině 13. století na místě původní románské kaple z poloviny 12. století. Po požáru r. 1641 byl přestavěn do dnešní barokní podoby, v gotickém slohu zachován presbytář a sakristie. Interiér chrámové lodi je vyzdoben malbami Josefa Kramolína z r. 1782. Postranní kaple sv. Barbory pochází z let 1732 – 1734.
Barokní varhany kostela sv. Jakuba staršího
Barokní varhany kostela sv. Jakuba staršího zhotovil r. 1692 Abraham Starek z Lokte. Varhany byly restaurovány v r. 1992.
Evangelický kostel
Evangelický kostel – významná novorenesanční budova z r. 1904 (vysvěcena 16. 5. 1905) postavena dle projektu architekta Rudolfa Kříženeckého. Unikátní je amfiteatrální uspořádání interiéru – lavice jsou v půlkruhu kolem stolu Páně. Vnější stěny kostela bohatě zdobeny sgrafity a citáty z Písma.
Objekt běžně nepřístupný veřejnosti.
Občanská záložna
Občanská záložna – reprezentativní budova postavená v letech 1889 – 1901 v novorenesančním slohu dle projektu architekta Rudolfa Kříženeckého. V roce 1906 přednášel ve dvoraně Záložny profesor T. G. Masaryk. V budově je mj. divadelní sál a městská knihovna.
Základní škola
Budova Základní školy byla postavena v r. 1882 a spolu s budovou Občanské záložny tvoří dominantu náměstí.
Informační a Turistické Centrum Přelouče